Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

Anketa

Jak se Vám líbí nové www stránky?

Celkem hlasů:
71
Hlasování začalo:
9. 7. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Informace o obci

Víte, že ...?

od pana Vladimíra Špinky

Víte, že...?

Až do roku 1860 byla naše obec spojena s obcí Ohaře. Teprve od tohoto roku byla obec osamostatněna a zvolila si svého prvního starostu. Tím byl od r. 1860 do r. 1874 Matěj Černý z č.p. 3. Druhým byl Jan Klepal z č.p.12 až do své smrti v roce 1879. Po něm byl starostou zvolen Jan Šašma z č.p. 7 a to až do roku 1886.Poté byl zvolen Josef Horyna z č.p. 1, který starostoval pouze dva roky, do r. 1888. Po něm se ujal úřadu František Tlučhoř z č.p. 43 a to do r. 1894. Další v řadě starostů byl Václav Brodský z č.p. 26, který se však roku 1905 vzdal úřadu, když se odstěhoval do Kutlíř. Po něm starostoval do roku 1919 Václav Beneš z č.p. 2. Nejdéle tento úřad zastával starosta Josef Horyna z č.p. 1 /syn předešlého Horyny/, který starostoval po dobu 26 let, a to od roku 1919 do roku 1945, tedy do konce druhé světové války. Za jeho úřadování v době nacistického útlaku nebyl z obce nikdo perzekuován, ani vězněn.

Další občany zastávající tento úřad až do dnešní doby, zveřejníme příště.

Víte, že...?

Od roku 1860 stávala za vsi, (směrem na Bělušice, v místech, kde donedávna byl vepřín) cihelna nazvaná "hýcovka" ve které vyráběl Václav Březina vypalované cihly. Ta zanikla v roce 1886 z důvodů malého odbytu výrobků.

Víte, že...?

Socha Panny Marie byla uprostřed obce postavena v roce 1890. Bylo to po úpravě místa, kde tehdy bývala hlubší močálovitá proláklina, ve které ryli vepři a místo bylo i shromaždištěm hus z této části obce.

Víte, že...?

Kříž, který stojí u "kamene" na pravé straně silnice k Býchorám /poblíž polní cesty ke dvoru/ byl postaven v roce 1898 za starostování Václava Brodského. Kamenem se rozumí mezník s letopočtem stavby silnice, který ještě asi před dvaceti lety tam zarostlý v trávě byl. Není vyloučeno, že tento svým způsobem památný mezník byl nějakým vandalem odcizen.

Víte, že...?

Dřevěná zvonička, která stojí poblíž pomníku Panny Marie stávala až do roku 1919 v malé zahrádce na místě dnešní autobusové čekárny. Po tomto roce byla přenesena na místo, kde je dnes pomník padlých. Když se roku 1921 odhaloval tento pomník byla přenesena na nynější místo ve středu obce.

Víte, že...?

18. září roku 1921 byl v naší obci odhalen pomník vojákům z naší obce, padlým v první světové válce. Za velké účasti obyvatel i hostů z Kolína a okolí měl slavnostní projev spisovatel a školní inspektor František Flos z Týnce nad Labem. Pomník byl postaven nákladem obce a sbírkou občanů, která vynesla tehdejších 1600,- korun československých, což tehdy nebyla malá částka. Krásný pomník je od sochaře Václava Drobníka z Kolína. Slavnostní báseň při odhalování pomníku přednesla tehdejší školačka, paní Pešoutová roz. Machová, která dodnes, jak jsem se přesvědčil, přednese tuto báseň bez nějaké slovní chyby ve věku 91 let.

Víte, že...?

Dne 25.července 1925 se v naší obci poprvé rozsvítila elektrická žárovka. Na začátku se do elektrifikace v obci zapojilo na 50 popisných čísel. Pokrok vnikl i do naší obce a dnes si život bez elektřiny nedovedeme ani představit.

Prosinec 2000

Víte, že...?

až do roku 1896 nebyla naše obec vůbec od žádné světové strany spojena s okolními obcemi silnicí. Do Kolína se s povozy jezdilo po špatné cestě k býchorskému dvoru, nebo i kolem Homole. Na ostatní strany vedly jen blátivé a klikaté cesty. V roce 1896 byla vystavěna nákladem okresu za přispění obce silnice vedoucí k Býchorům odkud už silnice ke Kolínu byla. Tím byla obec dopravně spojena s okresním městem. Teprve až roku 1904 byla vystavěna silnice, která vedla z Týnce nad Labem přes obec Bělušice a naší obec směrem k Ohařům do míst, kde se dodnes říká "Na kameni". Konečně v roce 1907 byla tato silnice dokončena až do Ohař a děti mohly do školy chodit po zpevněné silnice. V roce 1938 byla vystavěna i silnice do Jestřabí Lhoty, do které do té doby vedla klikatá a na podzim a na jaře strašně blátivá cesta.

Víte, že...?

v letech 1926 až 1927 bylo provedeno rozšíření ohařského hřbitova směrem jižním a západním. Společný náklad nesly obce Ohaře, Němčice, a Polní Chrčice. Nákladem 70.000,- tehdejších korun československých. Stavbu betonové obvodní zdi provedl Josef Hajn z Bělušic.

Duben 2001

Víte, že...?

13.června 1937 pořádal v naší obci 1. okrsek Sokolské župy Tyršovy veřejné sokolské cvičení, které se velice vydařilo. Za pěkného počasí přijelo na 30 povozů s cvičenci, zejména žactva, dorostu i dospělými. Většina z nich ještě cvičila na okrskovém cvičení v Sánech a pak v roce 1938 na X. všesokolském sletu v Praze. Z našich tehdejších žáků tam cvičil Jaroslav Bartoníček, Josef Pokorný, Václav Hála, Bohumil Jeřábek a Vladimír Špinka. Jména dospělých cvičenců a děvčat neznáme.

Víte, že...?

12.září 1938 byla hasičským sborem za přispění obce zokoupena motorová stříkačka. Ta byla následující neděli ke spokojenosti vyzkoušena na "obci" a voda se přiváděla až z obecního rybníka. Stříkačka tehdy stála 29.000,- Kč i s 300 metry hadic. Na tehdejší dobu to byly velké peníze a naše obec zakoupením stříkačky předstihla i mnohé vedlejší obce.

Březen 2002

Víte, že...?

i v naší obci řádily v minulých dobách časté požáry. Tak například v roce 1900 vyhořelo u nás 12 obytných stavení. V té době měla většina domků pouze doškové nebo lepenkové střechy, takže jedno hospodářství chytlo od druhého. Tehdejší hasiči s dřevěnou stříkačkou a ručními táhly jen stěží zachraňovali dosud ohněm nezachvácené okolní domy.
To také vedlo němčické občany k tomu, aby v roce 1908 byl založen hasičský sbor v obci. Ten si zakoupil kolovou stříkačku s ručním vahadlovým čerpáním vody do bubnu a hadic. V tomto roce byla též vystavěna obecní váha a ve stejném domu bylo zřízeno hasičské skladiště a místo pro stříkačku. Prvním starostou sboru se stal Václav Beneš z č.2 a velitelem František Šafařík z č. 22. Současně se usneslo na zřízení obecní knihovny, která v té době byla u Šafaříků.